Mistrovství světa v běhu do vrchu (neoficiální)
O tom, kdo pojede na MS do Švýcarska se rozhodlo už o prázdninách na Šumavě. Někteří vrchaři dostali divokou kartu od pořadatelů, ale většina si musela start v Alpách vybojovat sama. Kvalifikace na Zadově byla opravdu náročná a asi jako v každém běhu do vrchu záleželo na vůli. Nakonec do Švýcarska odjela o něco početnější výprava než do francouzským Pyrenejí začátkem července, ve složení : Anička Pichrtová, Iva Milesová, Pavla Havlová, Táňa Metelková, Katka Beroušková, Lea Johanidesová, Martina Vévodová, Radek Groh , Jirka Voják, Jirka Homoláč, Dan Hájek, Peťa Pechek, Pavel Brýdl, Martin Frei a Tom Ondráček.
Odjížděli jsme už ve středu a do hotelu jsme se dostali někdy ve čtvrtek odpoledne. Závod nás čekal až v sobotu, tak jsme měli dost času na zmapování trati, i když možná by bylo lepší nevědět, co na nás tam v horách čeká..:D Čas ve Švýcarsku utíkal docela rychle a nálada byla myslím o trošku napjatější než třeba na ME. Juniorky naštěstí čekal jenom jeden okruh, který měřil asi 4km - zhruba 2 nahoru a 2 dolu...Teď už mám na celý závod celkem jiný pohled než hned po doběhu, ale trať až na závěrečný seběh se dala zvládnout, i když výběh byl v jedné části moc těžký - tam běželi jenom ti nejlepší a to se mě netýkalo...Při seběhu sice spadli i někteří naši běžci, ale nic závažného se jim nestalo.
Rozhodně nejlepší z našeho českého týmu byla Anička Pichrtová, která byla z žen absolutně nejlepší a doběhla si pro titul mistryně světa. Z našich juniorek byla nejlepší Katka Beroušková, která vybojovala 14. místo. Lea skončila 26. a Martina až 36. Z našich kluků nejlíp zaběhl Radek Groh - na 22. místě a hned za ním skončil Jirka Voják. Dan Hájek se umístil na 41. místě a Jirka Homoláč doběhl také hned za ním na 42. místě. Abych nezapomněla...ženy získaly v družstvech opět stříbrnou medaili, o kterou se nejvíce zasloužila Anička, Iva a Táňa.
Stejně jako ME bylo MS pro mě neobyčejným závodem. Sice jsem čekala, že dopadnu o něco lépe, takže trochu zklamaná jsem byla, ale i tak to byl krásný výlet. Velké dík patří teda opět všem členům naší výpravy, kteří se zasloužili o to, aby bylo na co vzpomínat, ale úplně nejvíce panu Šklíbovi, který všechny volné chvilky vyplňoval svými vtipnými poznámkami - to si ještě dlouho budu pamatovat..:D
Takže děkuju mooc!!!